ÚVOD

V posledních letech se v titulcích stále častěji míhají fráze typu: „Nebezpečné superbaktérie jsou rezistentní vůči lékům“, „Čím dál více nemocí - čím dál méně antibiotik,“ „Lidé a zvířata jsou v ohrožení!“

Důvodem těchto problémů je naše vlastní chování a mylné představy. Používáním antibiotik a dezinfekčních přípravků zabíjíme všechno kolem nás, abychom se ochránili. To je zastaralý a špatný způsob myšlení!

Probiotické čistící produkty, které kombinují účinnost a dlouhodobý efekt jsou jediným způsobem, jak zajistit našim dětem zdravou světlou budoucnost ve světě, kde lidé, zvířata a životní prostředí koexistují v harmonii.

Z hlediska hygieny je vážnou výzvou naší doby vznik a šíření rezistentních mikroorganismů. Místo přemýšlení o tom, jak je zcela zničit, musíme najít způsob, jak žít SPOLEČNĚ s mikroorganismy.

Technologie, kterou představujeme, je revoluční povahy a proto navozuje mnoho otázek. Připravili jsme tento dokument, abychom zodpověděli otázky týkající se nejzákladnějších koncepcí mikrobiologie, aktuálních problémů a našeho způsobu řešení těchto problémů.

Po přečtení tohoto dokumentu pochopíte, proč je nutné, abyste vy i ostatní spotřebitelé dnes přešli na udržitelnou technologii MYVALIN.

Doufáme, že zde poskytnuté informace budou pro vás užitečné!

1. MIKROBIOLOGIE

Mikrobiologie je věda o mikroorganismech. Mikrobiolog je odborník, který studuje mikroorganismy a nabízí řešení založená na znalosti těchto mikroorganismů, která mohou zlepšit život lidí, zvířat i stav životního prostředí.

1.1 Co jsou to mikroorganismy?

Mikroorganismus, neboli mikrob, je organismus, jehož rozměry jsou příliš malé na to, aby byl vidět pouhým okem. Pozorovat lze pouze seskupení těchto organismů. Nejdůležitějšími příklady mikroorganismů jsou viry, bakterie, houby, kvasinky a řasy. Nejrozšířenější jsou bakterie o velikosti asi 1 mikrometr, neboli tisíciny milimetru (pokud bychom srovnali do řady 1000 bakterií, nebude tato řada dlouhá než 1 milimetr)!

Mikroorganismy nalezneme v přírodě všude. Ve velkém množství se vyskytují na pokožce, v zažívacím traktu, v půdě, ve vodě a ve vzduchu. Většina mikroorganismů je neškodná, užitečná nebo dokonce nezbytná pro člověka, zvířata a životní prostředí.

Některé příklady, kdy jsou mikroorganismy velmi užitečné

- Trávení. Bez miliard bakterií, které žijí v našem trávicím traktu bychom nemohli strávit jídlo které konzumujeme.

- Kompostování. Působením mikroorganismů se mrtvá organická hmota (listy, tráva, uhynulá zvířata atd.) rozkládá na drobné částečky živin, které se pak přirozeným způsobem znovu použijí k vytvoření nové rostliny nebo zvířete.

- Výroba potravin. Mnoho druhů potravin lze vyrobit pouze s využitím mikroorganismů, například kvasinek v případě chleba či vína nebo bakterií v případě jogurtů a sýrů.

Existují bohužel i mikroorganismy škodlivé pro člověka, zvířata a životní prostředí, které se nazývají patogeny. A třebaže je jich menšina, dělají mikroorganismům špatné jméno.

Některé příklady škodlivých účinků mikroorganismů

• Nemoci. Mikroorganismy mohou způsobovat onemocnění, jako je rýma, zápal plic, chřipka, infekce ran, tetanus, atd. Mikroorganismy mohou napadat rostliny, které pak přestávají plodit a někdy i zahynou. 
• Kažení potravin. Bakterie mohou být hlavní příčinou kažení nebo kontaminace potravin a pokud tyto potraviny sníte, výsledkem bude enteritida nebo průjem. Nejdůležitějšími rody těchto bakterií jsou Salmonella, E. coli, Listeria a Clostridium.

1.2 Mikrobiální komunita

Nehledě na svou velikost (nebo malost) jsou mikroorganismy velmi „chytré“. Dobře vědí, jak jednat společně, aby přežily. První stopy mikroorganismů na Zemi se datují do období před 3 miliardami let, takže jejich zkušenost jsou mnohem bohatší než zkušenosti lidstva. 

Bez ohledu na životní prostředí (půda, vzduch, voda, zvířata, rostliny) tvoří mikroorganismy společenství - mikrobiální komunitu nebo mikroflóru. Tyto komunity mohou být velmi různorodé a značně složité. Každý druh mikroorganismu plní v této komunitě svou funkci a přispívá komunitě svým vkladem. Společně mají jeden jediný cíl: přežití všech členů komunity, a to co nejdéle.

Pokud takováto mikrobiální komunita nebo mikroflóra obývá pevný povrch (materiál, zuby, kůže, listy atd.), nazývá se biofilm. Dobře známým příkladem biofilmu je černá hmota ve spárách mezi keramickými dlaždicemi v koupelně. Biofilm se skládá z mnoha různých typů mikroorganismů a různých látek, které jsou výsledkem jejich životní aktivity. Tyto látky mohou sloužit jako potrava nebo ochrana před vnějšími vlivy. Mikroorganismy se usídlují v této ochranné vrstvě a společně tam žijí. Bohužel biofilmy často negativně působí na člověka. Vytváří viditelné znečištění, jsou zdrojem zápachu a útočištěm pro mnohé patogenní mikroorganizmy.

Co je nezbytné pro přežití mikrobiální komunity?

Potrava. Jako každá jiná živá bytost nemůže ani mikroorganismus přežít bez potravy. Ta může být velmi různá a samozřejmě je také mikroskopická. Hlavními zdroji potravy jsou sacharidy, tuky a bílkoviny, stejně jako specifické látky, jako je moč a pot. Ne všechny mikroorganismy jsou všežravé, a proto společně vegetují v biofilmu za účelem výměny živin.

Vlhkost. Žádný mikroorganismus není schopen přežít bez vlhkosti. Ve skutečnosti, mikroorganismy nemohou pít, absorbují vlhkost z prostředí, stejně jako houba nasává vlhkost. Pokud není dostatečná vlhkost, aktivita mikroorganismů dramaticky poklesne. Stejně jako zvířata nebo člověk, vydrží i mikroorganismy žít déle bez jídla, než bez vlhkosti. Vlhkost je nesmírně důležitá pro jejich přežití.

Bezpečnost. K přežití je rovněž nutné příznivé prostředí. Vytvářením biofilmu se mikroorganismy chrání před změnami environmentálních faktorů, jako je teplota, kyselost a vlhkost.

1.3 Dynamika mikroorganizmů

Mikrobiální komunita, mikroflóra nebo biofilm představují živou hmotu, které se neustále mění v závislosti na podmínkách (vlhkost, potrava, teplota atd.). Navzdory těmto změnám je cílem mikrobiální komunity pokračovat ve své existenci a zůstat naživu co nejdéle. Za tímto účelem se mikroorganismy musí přizpůsobovat podmínkám a vzájemně mezi sebou komunikovat (tento mechanismus se nazývá quorum sensing).

Příklad

Představme si plochu, na které je dostatek potravy, vlhkosti a prostoru pro mikrobiální komunitu čítající 100 mikroorganizmů.

Tato mikroorganismy na sebe vzájemně působí, aby se ujistily že jejich počet nepřesahuje stanovený limit, nebo lépe - je poněkud nižší, aby se komunita nemusela potýkat s nečekanými problémy. Níže je uveden příklad takovéto plochy.

OBRÁZEK 1 (Celkem 100: 42 dobrých, 18 špatných, 40 prázdných)

Plocha je osídlena neškodnými mikroorganismy (zelené kroužky) a škodlivými mikroorganismy (červené kroužky); ostatní část plochy zůstává volná.

Mikroorganizmy žijí v průměru několik dnů, takže v komunitě neustále umírají a vznikají nové mikroorganismy a celkový počet členů mikrobiální komunity zůstává přibližně stejný.

Pokud člověk do tohoto procesu nezasahuje, vytváří se mikrobiální ekosystém neboli přirozená rovnováha mikroflóry.

V následujícím oddílu předvedeme, jak chemické čištění a dezinfekce ovlivňují mikrobiální rovnováhu.  

2. CHEMICKÉ ČIŠTĚNÍ A DEZINFEKCE

Odhalení mikroorganismů souviselo především s nemocemi, díky čemuž panuje názor, že všechny mikroorganismy jsou nebezpečné. Kromě hledání prostředků pro boj s nemocemi (antibiotika) byla věnována stále větší pozornost hygieně člověka a jeho okolního prostředí. Proto lidé vyvíjeli produkty určené k čištění a dezinfekci.

2.1 Čištění a dezinfekce

Mezi čištěním a dezinfekcí existuje významný rozdíl, a nezáleží na tom, zda je řeč o povrchu předmětů nebo našich těl.

Čištění. Čištění nebo mytí je odstraňování nečistot z povrchu (materiálu nebo naší pokožky). Provádí se to pomocí mýdla (nebo detergentů).

Dezinfekce. Účelem dezinfekce je zbavení povrchu předmětů mikroorganismů jejich odstraněním. Provádí se to pomocí biocidů (nebo dezinfekčních prostředků).

Mýdlo a biocidy jsou z hlediska složení čistě chemické látky, přičemž biocidy obsahují účinnou složku, která zabíjí mikroorganismy. Dnes je mýdlo spolu s biocidy někdy kombinováno do jednoho produktu, který je určen k plnění obou funkcí, čištění i usmrcování mikroorganismů (jako např. Dettol).

Konečným cílem čištění a dezinfekce je zajistit likvidaci mikroorganismů a jejich potravinových zdrojů (tj. špíny).

2.2 Problém rezistence

Zpočátku se zdálo, že detergenty a dezinfekční prostředky svůj úkol dobře zvládají, a povrchy se dařilo snadno zbavovat nečistot a mikroorganismů. Avšak mikroorganismy se za dlouhou dobu své existence na naší planetě naučily rychle se přizpůsobovat měnícím se podmínkám.

Za několik desítek let, které uplynuly od vzniku dezinfekčních prostředků, našly bakterie způsob, jak tuto hrozbu eliminovat, a vypracovaly si vlastnost, která se dnes nazývá rezistence. To znamená, že mikroorganismy stále lépe vědí, jak přežít po ošetření dezinfekčními prostředky. Proto došlo ke snížení účinnosti dezinfekčních prostředků.

Stále závažnější problémy se objevují také v oblasti čištění a mytí. Jedním z mechanismů, které mikroorganismy používají k ochraně proti těmto chemickým vlivům, je vytváření stále odolnějších biofilmů. V důsledku toho již čisticí prostředky (mýdla, detergenty) nedokážou odstranit špínu z povrchu, protože tato špína je často „zabudována“ do biofilmu, který je pro mýdlo v podstatě nepropustný.

2.3 Paradox dezinfekce

Chemické čištění a dezinfekce však v sobě tají rostoucí nebezpečí. Tento způsob ošetření mění dynamiku mikroorganismů tak, že se v populaci začíná objevovat stále více škodlivé mikroflóry.

K čemu dochází při chemickém čištění a dezinfekci

Vraťme se k našemu příkladu s plochou, na které je dostatek potravy, vlhkosti a prostoru pro existenci mikrobiální komunity sestávající ze 100 živých mikroorganismů. Bezprostředně po aplikaci dezinfekce počet mikroorganismů prudce poklesne.

OBRÁZEK 2 (Celkem 100:  12 dobrých, 4 špatné, 84 volných)

Ve skutečnosti díky rezistenci část mikroorganismů dezinfekci přežije. Dezinfekční prostředky nemají dlouhodobý následný účinek, takže během několika minut začnou mikroorganismy které přežily opět růst. Nyní se však nečekaně uvolnilo mnoho místa (prostor, který se uvolnil díky zničení mikroorganismů), mnoho potravy (zdrojem potravy jsou samy zničené (mrtvé) bakterie) a vlhkosti (která dorazila spolu s dezinfekcí).

Jelikož odolné škodlivé mikroorganismy mohou přežít dezinfekci a znovu se začít množit ještě mnohem rychleji než dosud, bude mít jakákoliv dezinfekce za následek vytváření mikrobiální komunity obsahující stále vyšší podíl resistentních škodlivých mikroorganismů. Opět platí, že tato nová komunita bude stabilizovat svou populaci s ohledem na meze bezpečnosti, čili volné místo, které má k dispozici pro zajištění přežití po tak dlouhou dobu, jak jen to bude možné.

Zpočátku se zdálo, že detergenty a dezinfekční prostředky svůj úkol dobře zvládají, a povrchy se dařilo snadno zbavovat nečistot a mikroorganismů. Avšak mikroorganismy se za dlouhou dobu své existence na naší planetě naučily rychle se přizpůsobovat měnícím se podmínkám.

Tady uvedený obrázek ukazuje, jak bude po několika dezinfekcích vypadat nová mikrobiální komunita, obsahují více škodlivých mikroorganizmů.

OBRÁZEK 3 (Celkem 100: 22 dobrých, 38 špatných, 40 prázdných)

Počet mikroorganismů na obou plochách zůstává stejný, ale z důvodu problému rezistence celkový počet škodlivých mikrobů po dezinfekci výrazně vzroste.

Čím intenzivněji aplikujeme desinfekci, tím více škodlivých mikrobů můžeme zjistit. V tom spočívá paradox dezinfekce.

3. PROBIOTICKÉ ČIŠTĚNÍ A HYGIENA

Naše řešení je založeno na přírodních zákonech: pro vznik a udržení zdravé mikroflóry se používají užitečné mikroorganismy, které se také nazývají probiotika.

3.1 Jak to funguje?

Při použití našich probiotických čistících prostředků, je na očišťovaný povrch nanášena vrstva užitečných mikroorganismů, které tam zůstávají a působí i po ošetření tohoto povrchu. Divíte se, jak lze vyřešit problémy související se škodlivými mikroorganismy tím, že k nim přidáme další bakterie? Řešení zajišťuje sama mikrobiální komunita prostřednictvím dynamiky své populace (jak bylo vysvětleno v části 1.3).

Budeme opět zkoumat plochu obsahující zásoby potravin, vlhkosti a dostatečný prostor k udržení existence maximálně 100 mikroorganismů. Ihned po prvním probiotickém očištění obsadí probiotika veškerá dostupná místa na ploše. Při takovémto ošetření nejsou žádné mikroorganismy zničeny ani nahrazeny jinými, ale plocha je dodatečně obsazena prospěšnými mikroorganismy (probiotiky). Mikrobiální komunita bude vypadat následovně.

OBRÁZEK 4  (Celkem 100:  82 dobrých, 18 špatných, 0 prázdných)

Plocha je nyní plně obsazena 100 mikroorganismy. To co následuje dál je - revoluce!

Počet členů komunity na ploše okamžitě dosáhne maxima - 100 mikroorganismů, a proto si (pomocí quorumsensing) začnou mikroorganizmy navzájem posílat signály o potřebě snížit aktivitu. Už za několik dní mnoho mikroorganismů zemře stářím a v důsledku poklesu aktivity, ale k jejich rychlému nahrazení novými mikroorganismy nedojde. Mikrobiální komunita zůstane v tomto stavu tak dlouho, dokud počet jejích členů opět nepoklesne pod 100. Teprve pak se vrátí k normální aktivitě. Jelikož však při každém probiotickém čištění dostává plocha přísun nových užitečných mikroorganismů, a to i přes sníženou aktivitu mikrobiální komunity, její populace už nikdy nebude nižší než 100. Díky probiotickému čištění je počet mikroorganismů udržován na hodnotě 100 nebo více.

Pokud budeme i nadále aplikovat probiotické čištění, bude původní mikrobiální komunita nucena neustále snižovat svoji aktivitu tak, že během času původní mikroorganizmy zestárnou a zmizí. Po opakovaném probiotickém čištění získá mikrobiální komunita následující vzhled.

OBRÁZEK 5 (Celkem 100:  96 dobrých, 4 špatné, 0 prázdných)

Většinu plochy teď zabírají užitečné mikroorganismy, a tohoto stavu bylo dosaženo bez použití biocidních chemikálií. Opíráme se o přirozený mechanismus samoregulace a pomocí probiotik vytváříme zdravou mikroflóru.

Porovnáme různé situace.

Výchozí stav, přirozená mikroflóra

Chemické očištění a dezinfekce (vlevo okamžitý účinek, vpravo výsledný efekt)

Probiotické čištění (vlevo okamžitý účinek, vpravo výsledný efekt)

V případě naší teoretické plochy se 100 místy bude konečný výsledek vypadat následovně: 

dezinfekce:  (22 dobrých, 38 špatných, 40 prázdných)

probiotikcké čištění:  (96 dobrých, 4 špatné, 0 prázdných)

Z těchto údajů je zřejmé, že probiotické čištění umožňuje vytvořit zdravou mikroflóru bez zabíjení škodlivých mikroorganizmů.

3.2 Přednosti

Z výše předložených vysvětlení je zřejmé, že nejdůležitější předností probiotického čištění je vytvoření zdravé mikroflóry, která zůstává zdravá po dobu, kdy se provádí probiotické čištění. Zkušenosti ukazují, že přitom vždy vyvstávají určité otázky.

- Nevytváří se u škodlivých mikroorganismů rezistence vůči probiotikům?

Ne, mikroorganismy si nemohou vytvořit odolnost vůči jiným mikroorganismům, ale pouze vůči chemickým látkám, které je ohrožují. Při probiotickém čištění se biocidní chemikálie nepoužívají, čili nevzniká problém rezistence.

- Jsou probiotika bezpečná?

Bez pochyby. Probiotika námi používaná jsou schválena pro použití v potravinách v různých zemích. Kromě toho, pro dokonalou jistotu jejich bezpečnosti provádíme některé dodatečné testy.

- Proč nelze přerušovat čištění za účelem zachování přirozené mikroflóry?

V místech společného pobytu lidí nebo zvířat vytváří kontaminace příznivé podmínky pro množení choroboplodných zárodků. Aby tato místa zůstala vhodná pro život, je nutné je čistit. Žádoucí je, aby to bylo čištění nikoli chemické, ale probiotické.

- Jak náročný je probiotický úklid?

Není náročnější než běžný úklid. Probiotické produkty se používají stejným způsobem jako jiné produkty; pro optimální účinek by měl být úklid prováděn nejméně dvakrát týdně.

Kromě obrovské výhody z hlediska mikrobiologie mají probiotické čisticí prostředky řadu dalších předností, z nichž některé jsou uvedeny níže.

- Hloubkové čištění. Probiotika odstraňují špínu a biofilm hluboce zarostlé do povrchu ploch.

- Eliminace nepříjemných zápachů. Příčinou zápachů jsou často nežádoucí mikroorganismy, a probiotika která přicházejí na jejich místo žádné nepříjemné zápachy neprodukují. 

- Bezpečnost. Na rozdíl od mnoha chemických čisticích a dezinfekčních prostředků jsou probiotické produkty velmi bezpečné.

- Životní prostředí. Probiotika jsou zcela přírodní a aktivně přispívají k čištění odpadních vod. Jsou nejen ekologická, ale zlepšují rovněž kvalitu životního prostředí.

MECHANISMUS ÚČINKU

	ŠPÍNA
	UŽITEČNÉ BAKTERIE
	ŠKODLIVÉ BAKTERIE
	BIOFILM

Díky zeleným detergentům, enzymům a probiotikům produkty aktivně odstraňují a ničí biofilm jako zdroj potravy a útočiště bakterií, virů a patogenů. Výsledkem je zdravé a stabilní mikrobiální prostředí.

MIKROSKOPICKÉ HLUBOKÉ ČIŠTĚNÍ

Chemické čištění
		Probiotické čištění

ZÁVĚR

Používáním metody probiotického čištění učinili jsme skutečnou revoluci a nalezli prokazatelně efektivní řešení rostoucích problémů s rezistentními mikroorganismy. Vynikající vlastnosti našich výrobků z hlediska kvality čištění v kombinaci s bezpečností, dlouhodobým účinkem a šetrným přístupem k životnímu prostředí poskytuje možnost zajistit nám všem tolik potřebnou stabilitu hygienické situace.

V nejbližších letech bude tato technologie nacházet své uplatnění ve stále rostoucím počtu odvětví. Vy nám můžete pomoci vybudovat udržitelnější budoucnost!

Společně zajistíme stabilitu!!!